Jaro sice klepe na dveře, ale ve vzduchu se šíří lavina chřipek. To postihlo strýce Martina, u kterého posedává Mirek. Ne, že by dobrovolně, ale co dělat, když nejde elektřina? Martin toho využije a chystá se Mirkovi říct pár věcí, co zažil a prožil. Otázkou už zůstává, jestli Martin mluví celou dobu pravdu. Každopádně se dozvíme, jak Martin poslouchal projevy France Josefa, jak mu maminka dělala čokoládu a jaký s nim měla strasti. Martin byl a je hrozný panchart, Aspoň děti věděli, jak si léčit rány a správně si hrát. Zákeřný Martin si nebral servítky ani před profesory ve škole, nemluvě co prováděl na vojně. Že se dostal do pletek s místním starostou, to už je takový bonus na závěr.
Postavy, které v epizodě vystupují
Strýc Martin Švejra, Mirek Milevský
Hláška
„No, pak jsme pálili lesy… viď, vobčas tam vběhla nějaká srnka, tak jsme se i najedli no. Kluci tam vedle natrhali jalovec, no a prostě bylo to přírodní, pěkný, viď. Holky měly chlupy v podpáždí, no taky no, prostě taky to mělo svoje.„
Zajímavosti
Epizoda byla natočena na jeden „zátah“.
Ve scénáři původně tato epizoda figurovala pod názvem „Martin marodí o Vánocích“.
Tikot hodin je hodně podobný těm, co jsem měl na stěně, avšak je tento tikot použit ze stránek FreeSound.org (přiznávám inspiraci Tlučhořovými, kde tikot hodin rovněž často zní, zároveň to naznačuje brzký příchod změny času).
Díl je nejkratší za celou dosavadní dobu Milevských, nicméně, za jakých podmínek vznikal, nebylo nic jiného proveditelné.